.
Zajímavé akce:

25.1. Přednáška Posvátná a obřadní místa pohanů, Praha
7. - 9.2. Pohanský ples Ohnivá Brigit, Lučany nad Nisou


P.S.: V současné době publikuji také na webech PFIcz a Vody Života (stránky o zdraví, osobním rozvoji a spiritualitě).

.............................................................................................................................................................................

Předslunovratová magická zastavení

29. listopadu 2011 v 2:00 | Květa "Liliana" |  POHANSKÉ OSLAVY
Zatímco křesťané s první zažehnutou adventní svící začínají intenzivněji očekávat symbolický příchod Krista, my pohané se možná poněkud praktičtěji těšíme na návrat slunce a přerod temné poloviny roku v světlou. Naši předkové, prosti vymožeností civilizace, vítali slunce jistě s o něco větší vděčností a nadějí na přízeň přírody a Bohů v dalším roce.




Čas předků
Počátek prosince patří ještě silám temnoty. Podobně jako o Samhainu se tenčí závoj mezi světem živých a mrtvých. Předkové přicházejí navštívit své potomky, aby zkontrolovali, jak si vedou a zda jsou řádně připraveni na další rok. Pozůstatky těchto mystických návštěv můžeme najít v lidových tradicích, které byly sice mnohdy změněny křesťanskými vlivy, přesto však stále obsahují pohanskou symboliku.
Obchůzky Barborek a Lucií připomínají ženské předkyně (nazývané také Matičky, Báby), které přinášejí do domácností požehnání hojnosti, ale také nelibě nesou nepravosti. Byly oděny v bílé a často měly v rukou vrbové pruty.

Barborky:

Lucky:

Některé okolnosti obchůzky naznačují, že se mohlo jednat o odkazy na plodnostní obřady. Lucky také často vymetaly z domu zlé duchy a nemoci. F. Bartoš se domníval, že v postavě "matičky" se může skrývat představa slovanské bohyně Morany.

Některé obdoby těchto ženských postav byly poněkud hrozivějšího charakteru - např. Per(u)chty, které měly zlobivým dětem rozpárat břicho.

Návštěvy mužských předků dnes zastupuje především Mikuláš s čerty (podsvětní bytosti). Dříve chodíval i se svou matičkou Mikuláškou (ženou v bílém) a mnohými maškarami (symbolicky zajímavé jsou např. smrtka, bába s děckem, těhotná žena), z nichž některé tropily v domech různé nezbednosti.



Z četných masek zvířecího charakteru (kůň, koza, čerti v kůžích a s beraními rohy) usuzovali někteří badatelé, že v mikulášských slavnostech můžeme nacházet ohlas předkřest'anského božstva, které mělo chránit dobytek. Sv. Mikuláš (mimo jiné patron mořeplavců, vod a mostů) původně pochází ze Středomoří, kde měl nahradit Poseidona.
Další trochu démonickou bytostí byl Ambrož (7.12.), obcházeli i Klempeři (19.12.) a Tomášové (21.12.).

Barbory s Ambrožem:

Předkové se tedy v tomto čase těšili úctě a bylo zvykem pro ně u stolu prostírat.

Věštění a magie
S blížícím se začátkem nového roku přirozeně rostla zvědavost na to, co přinese. Věštících technik bylo opravdu nespočet a období nabízelo hned několik dnů obzvláště nakloněných pohledům do budoucnosti:

Ondřej (30.11.): Noc před sv. Ondřejem byla považována v českých zemích za první v řadě tzv. drsných a osudových nocí předvánočního období. Ondřej je po Štědrém dnu druhým nejfrekventovanějším věštebním dnem roku. Věštebné praktiky směřovaly k milostným a manželským problémům, k předpovědím počasí, zdraví a úmrtí. Rozšířené byly věštecké praktiky podle namátkou volených lístků, věštby pomocí snů apod.

Barbora (4.12.): "Barborky", větvičky ovocných stromů utržených v tento svátek, sloužily nejen v milostné magii, ale i k předpovídání štěstí.
Pokud barborky do Štědrého dne rozkvetly svobodné dívce, mohla se v příštím roce těšit na svatbu. Rozkvetlá barborka vložená za šněrovačku pak ještě pro jistotu nápadníky magicky přitáhla. Úspěch tohoto kouzla možná výrazně podpoří dodržení tradičního postupu: větvičku je nutno utrhnout po setmění a vlastními zuby a pak ji zalévat vodou z vlasních úst.
Pokud naopak dívku obletuje více perspektivních nápadníků, pomohou ji barborky rozhodnout se pro toho pravého - stačí ke každé větvičce přidat jméno chlapce a čekat, která nejdříve vykvete.
Magii barborek však mohou využít zájemci zadaní či mužského rodu.
Při trhání větviček můžeme myslet na určité přání. Pokud rozkvetou, máme šanci, že se vyplní.
Počítalo se také, kolikátý den větvička po Barboře rozkvete - to bude nejšťastnější měsíc příštího roku (pokud vám ovšem vykvete až 13. den a déle, budete si zřejmě muset počkat napřesrok).


Lucie (13.12.): V den sv. Lucie býval zahajován dvanáctidenní cyklus předpovědí počasí na příští rok - počasí těchto dnů mělo předznamenat počasí v příslušných měsících. Když však na Vánoce pršelo, celá věštba se rušila.
Také v tomto období prováděla děvčata věštbu budoucího manžela. Na dvanáct lístků děvče napsalo dvanáct jmen chlapců, o něž mělo zájem. Lístky si pak dalo pod hlavu, aby na nich v noci spalo. Každé ráno jeden lístek zahodilo. Které jméno na Vánoce zůstalo, toho mládence mělo dostat za manžela.
Odvážlivci, kteří chtěli o Vánocích vyvolat čarodějnice, začli skládat od svátku Lucie polínka na magický vánoční oheň (každý den jedno). V některých oblastech se však věřilo, že čarodějnice se na takového troufalce slétnou a potrestají ho.


Užijme si tedy tento tajemný čas, nenechme se zachvátit nákupními horečkami (on ten konec světa nepřijde) a najděme si chvilku minimálně na klidné posezení s blízkými, procházku v lese a ocenění darů, které nám tento rok přinesl.


Zdroje:
Advent a Vánoce - Mgr. Markéta Palowská, Ostravské muzeum
Vánoční obyčeje na Valašsku - Josef Tomeš
POF - vlákno Prosincové svátky-Lucie (Chrám, Rituály a teorie liturgie)
a další...


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama