.
Zajímavé akce:

25.1. Přednáška Posvátná a obřadní místa pohanů, Praha
7. - 9.2. Pohanský ples Ohnivá Brigit, Lučany nad Nisou


P.S.: V současné době publikuji také na webech PFIcz a Vody Života (stránky o zdraví, osobním rozvoji a spiritualitě).

.............................................................................................................................................................................

Úskalí jazykového čarování

29. listopadu 2011 v 0:36 | Květa "Liliana" |  ČARODĚJNICTVÍ A MAGIE
"Když dával Stvořitel svět dohromady, měl spoustu skvělých nápadů, ale rozhodně k nim nepatřil záměr, aby svět byl srozumitelný." T.Pratchett (Mort)
Tak nějak si po čase studia mnohých oblastí, ať už se jedná o zdravou výživu nebo duchovní rozvoj, začnete připadat, pokud vyznáváte důležitost kritického myšlení a otevřené mysli. Když už se zdá, že jste narazili na nějaký zaručený návod nebo zákon, můžete se vsadit, že nedaleko číhá jiný, odlišný a nejlépe zcela protikladný. A pak "Babo, raď!" V takových případech se ale skutečně vyplatí obrátit se k moudré Babě nebo přeneseně ke svému nitru. Prozkoumat, prověřit, prohnat sítem vlastní praxe - to bývá v podobných situacích nejlepší řešení. A možná pak, slovy Einsteina, ve všem zmatku najdeme jednoduchost.

Zrovna použití jazyka v magii (čarodějnictví) k testování v praxi přímo láká. Pojďme se podívat na to, na jaké rozpory můžeme v téhle oblasti narazit a jak je možné se s nimi vypořádat.


Být, či nebýt?

Převážná část mně známé literatury uvádí jako pravidlo pro úspěšné použití psaného i mluveného slova v magii nebo v práci s myslí a podvědomím: používat vždy pozitivní věty. To znamená vyvarovat se především záporných sloves, protože mozek má sklony "ne" ignorovat - soustředí se především na obsah sdělení.
Zbraní tohoto zákona je růžový slon. Jak náš mozek zareaguje při větě: "Hlavně si teď nepředstavuj růžového slona!" ? Mezi další argumenty patří častý neúspěch negativních zákazů (u dětí) "Neskákej do té louže!"

Odpůrci tohoto pravidla však popírají, že by bylo podvědomí k záporům hluché. Jan Menděl ve svém článku Bludy o pozitivním myšlení uvádí případ z praxe, kdy osoba beze všech pochybností reagovala na záporný příkaz, který jí byl dán v hypnóze.

Jak to tedy je s tím zatraceným růžovým slonem? Myslím, že klíčovým tématem zde není gramatika, ale obrazy a emoce. A také přirozená schopnost mozku vyhodnocovat informace. Abychom mohli případně splnit požadavek "nepředstavovat si růžového slona", musíme si nejdřív uvědomit, o co vlastně jde a proč bychom to neměli dělat.
Naše mysl jistě vnímá zápory velmi dobře a to, jak s nimi naloží, je výsledkem onoho zpracování informací.
Neuposlechnuté zákazy se vždy nevztahují pouze na záporná vyjádření. V jedné knize věnované telepatické komunikaci se zvířaty autor vysvětloval, že v případech, kdy pes neuposlechne povelu "Ke mně", k němu jeho majitel vysílá ve skutečnosti zcela opačný obraz (přepadne ho neodbytná představa, že ho pes stejně neposlechne a bude si pobíhat dál). Zvíře, které reaguje citlivě na telepatické signály, je zmatené a mnohem pravděpodobněji dá přednost vyslané představě, která je silnější než slova.

Spíše než úzkostlivému hlídání záporů bychom se měli věnovat tomu, jak na nás dané vyjádření působí, jaké obrazy a emoce vyvolává.
Neměli bychom tedy dopadnout jako onen optimista, který na pesimistovo zoufalé zvolání "Horší už to být nemůže!" nadšeně v duchu pozitivního myšlení odpovídá "Ale může! Ale může!"
Vyplatí se s textem experimentovat a hledat podobu, která bude nést dostatečně silnou a vhodnou energii pro naše záměry.
V některým případech je opravdu lepší to se zápory nepřehánět, jindy naopak patřičně zesílí důraz.
Příklady z praxe vhodné k porovnání:
"Nevstupujte do kolejiště, dokud vlak nezastaví" x "Při pohybu v kolejišti dbejte své osobní bezpečnosti."
"Nechť se mi nestane žádná nehoda!" x "Jsem dokonale chráněný a v bezpečí!"
"Raději ten alkohol vynechám." x "Nechci!"




Bylo, jest a bude

Další obvyklé doporučení se týká času. Pokud je naším cílem použít magii slova k realizaci nějakého cíle, je důležité použít přítomný čas, v některých případech se hodí i minulý (viz např. techniky literární magie). Rozhodně bychom se ale měli vyvarovat času budoucího. Mozek si budoucnost vykládá velice volně a především jí nepřikládá moc velkou pozornost...protože to přeci může počkat.
Jak ten zázračný přítomný čas funguje?
Když použijeme se správným důrazem tvrzení v přítomném čase (dejme tomu "jsem zdravý/á"), podvědomí se zarazí, protože něco nesouhlasí. Tělo je nemocné, ale my tvrdíme, že jsme zdraví. A protože mají myšlenky rozhodující vliv, začne podvědomí pracovat na uzdravení, aby tělo srovnalo krok s energií mysli.
Ovšem je tu jeden háček - rozhodující vliv mají ve skutečnosti emoce. Pokud je nám opravdu zle, byl by třeba opravdu velký trénink v belief shiftingu, abychom takovou afirmaci nesmetli ze stolu prudkostí tornáda.
Škola přítomného času na takové situace pamatuje alespoň zmírněním v podobě průběhového času (např. "Mé tělo se uzdravuje").
I to je však někdy prostě málo. Při takovém ataku deprese nebo při tragické události oceníme spíše záblesk naděje, víru ve světlo v temnotě, které tam někde pořád je a ke kterému se zase vrátíme… aneb "To bude dobrý."

"I tohle přejde. Pro mnohé se tato slova stala jakousi mantrou, nedílnou součástí jejich repertoáru, a to jak pro nemocné, tak pro ty, kdo o ně pečují.
I tohle přejde. To je zákon života, jediný zákon, který si musíte pamatovat vždycky."
Putování s černým psem - život s depresí (T. Wigneyová, K. Eyersová, G. Parker)


Já chci!

Dalším ošementným výrazem je podle mnoha autorů "chci". Pokud si prý budeme opakovat, že něco chceme, Vesmír (nebo podvědomí) to vezme doslova a doručí nám pouze ono chtění.
Na druhou stranu, slovo "chci" obsahuje vášeň, rozhodnost, vizi cíle. Chtění je prvním krokem k dosažení našich přání a snů. Je motorem, který udržuje vše v chodu. Pokud přestaneme cokoliv chtít, pomalu se z nás vytratí život.
Toto zdravé chtění se ovšem nesmí zaměňovat za lpění (kterému vládne spíše strach) nebo vzdušné zámky (chtění bez realizace).

Toto (a podobná) tvrzení vychází z přesvědčení, že "Vesmír" (tj. vyšší inteligence) je jako kopírka - co do ní vložíme, to dostaneme. Musíme si tedy dát velký pozor na to, co říkáme. Při modlitbě bychom neměli prosit (protože tím vyjadřujeme nedostatek), ale děkovat (předstírat, že už to ve skutečnosti máme). Při "programování" svých přání si musíme dát ještě větší pozor, abychom náhodou neopomněli nějaký důležitý detail (protože dostaneme přesně to, co jsme zadali). Zkrátka a dobře, jeden by se z těch pravidel zbláznil :-)

Jako protiklad se hodí vtipná citace z výše zmiňovaného článku: "Bůh/Vesmír/Podvědomí/Lidský duch není žádný laciný blbeček, kterého bychom mohli ošálit tím, že na něj půjdeme od lesa!"
Mé zkušenosti ukazují, že na tom opravdu něco je. Přeci jen by bylo poněkud smutné pracovat nebo navazovat kontakt se silami a bytostmi, které jsou pouhým velkým nehmotným strojem. Kolikrát se věci pohly k lepšímu nebo přišlo nečekané a vítané požehnání krátce po tom, co jsem v záchvatu zoufalství svým průvodcům, andělům, bohům, vesmíru (a já nevím komu ještě) docela sprostě vynadala.


Co na srdci, to na jazyku

Na závěr se hodí připomenout, že pro úspěch jakéhokoliv magického aktu se vyplatí dosáhnout jednoty ducha, mysli a těla. Co to znamená a jak se to projeví v použití jazyka?
Jednota ducha, mysli a těla stručně řečeno mluví o tom, že naše vnitřní chtění, touha by měla souhlasit s tím, co si myslíme, a tím, co děláme (říkáme).
Naše slovo by tedy mělo vždy souhlasit s našimi myšlenkami i emocemi - tedy "co na srdci a v mysli, to na jazyku." Pokud budeme mluvit o něčem, čemu vnitřně nevěříme, nebo to ve skutečnosti vlastně nechceme, budeme zřejmě čekat na úspěšné vyplnění kouzla marně.
Dříve než tedy použijeme slovo v magické operaci, zaměřme se nejprve na všechny své obavy, nejistoty a negativní myšlenky ohledně cíle, kterého chceme dosáhnout. Pokud se nám podaří je odhalit, můžeme zapracovat na jejich vyřešení a odstranění.
Určitým protikladem k této jednotě je použití pozitivních afirmací - ty se využívají právě k přeprogramování mysli tak, že se mnohokrát opakují, až dojde k vymizení původních negativních přesvědčení. Podle některých zdrojů dokonce prý ani není nutné v tato tvrzení věřit. Efekt této techniky je ale vykoupen velkou trpělivostí a disciplinou (doporučuje se afirmaci opakovat 100x denně po dobu 30 dnů). Mnohem účinnější je ale zapojit do hry imaginaci a navodit si zároveň s vyslovováním afirmace odpovídající emocionální stav. A nebo se nejprve postavit čelem negacím a vyslechnout své démony.
Přílišný nekritický důraz na pozitivní afirmace může vést k nezdravému popírání reality a potlačování (odmítání) signálů duše nebo těla. Můžeme si tak říkat "Je mi teplo. Je mi teplo…", dokud neumrzneme - pokud tedy zrovna nejsme zdatní v práci s vnitřní energií a regulací tělesné teploty :-)

Celkově shrnuto, za dobrý recept na úspěch považuji upřímnost, hlubší vhled do celé záležitosti společně s citem pro jazyk.


 


Komentáře

1 Miky Miky | E-mail | Web | 29. listopadu 2011 v 11:38 | Reagovat

Na těch emocích hodně záleží. Zjistil jsem např. že nemohu úspěšně čarovat, aby se dětem ulevilo, když jim je špatně. Jsem v tom moc citově zainteresován. V poslední době mi, ale pomohla jedna šamanská píseň. Když ji v těchto situacích chvilku zpívám, uklidním se a najednou se mohu znovu soustředit. Je to píseň pro rostliny, nejenže mi pomáhá se zklidnit, ale začnu dobře vnímat sílu bylin ze kterých např. připravuji čaj.

2 Květa-Liliana Květa-Liliana | Web | 29. listopadu 2011 v 16:52 | Reagovat

To je pravda, citové rozrušení je většinou překážka, pokud to není zrovna typ magie, kde se ho nějak přímo využívá. Vždycky si v takových chvílích opakuji heslo ze Stopařova průvodce "Nepropadejte panice" :-) Většinou se to spojuje s tlakem z pocitu odpovědnosti, z nutnosti uspět a pomoci - aspoň tak to u mě bývá. Chce to umění odpoutat se od výsledku a nebo víc důvěřovat.
Ta šamanská píseň je dobrý nápad. Dá se najít v nějaké knize, nebo je z tvých tajných zásob? :-)

3 Miky Miky | E-mail | Web | 29. listopadu 2011 v 19:37 | Reagovat

[2]: Lili, tajná není, ale po internetu ti ji předat nedokážu. Možná někdy, někde...

4 Veve Veve | E-mail | 8. prosince 2013 v 13:00 | Reagovat

Promin ale musela sem ti napsat. Sem zakine a ucim se magii. Nemas par napadu jak bych se efektivne naucila delat s magii? Moc by mi to pomohlo. A jeste ci bys mi nedoporucila par zajimavych knih co se tyce magie, mytologie nebo samanismu? Dekuji.

5 Květa-Liliana Květa-Liliana | E-mail | 29. prosince 2013 v 0:16 | Reagovat

[4]: Ahoj, pro začátek a inspiraci doporučuji pár kvalitních webů, kde najdeš zajímavé články, různé praktické rady i doporučení literatury:
Coreyemmah Seithr (seriál Eklektické čarodějnictví), Čarovné zrcadlo, Lady Rovena, Mikyho kniha stínů - odkazy najdeš v levém menu mého blogu "Oblíbené odkazy".
Řekla bych, že velmi důležité je naučit se pracovat s informacemi (číst, hledat, kriticky hodnotit, vybírat to důležité, testovat v praxi) a poznat sebe sama - protože jak "funguješ" ty, tak funguje i tvá magie.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama