.
Zajímavé akce:

25.1. Přednáška Posvátná a obřadní místa pohanů, Praha
7. - 9.2. Pohanský ples Ohnivá Brigit, Lučany nad Nisou


P.S.: V současné době publikuji také na webech PFIcz a Vody Života (stránky o zdraví, osobním rozvoji a spiritualitě).

.............................................................................................................................................................................

Vítání jara na Žďáru u Rokycan

9. dubna 2012 v 23:32 | Květa Liliana |  POHANSKÉ PUTOVÁNÍ PO PLZEŇSKU
Po rituálu zaměřeném na loučení se se zimou se také sluší náležitě přivítat Bohy jara. A kde jinde by to bylo lepší, než uprostřed přírody.
Vypravila jsem se na vrch Žďár, který představuje se svojí výškou 629 m.n.m. nejvyšší bod Strašické vrchoviny (severozápadní okraj Brd) a také geologickou ozdobu Přírodního parku Trhoň.


Na Žďár se můžete dostat několika cestami, každá má své kouzlo. Červená turistická značka vás na vrchol povede od Rokycan a nebo, pokud byste rádi delší výlet, doporučuji vyrazit z Holoubkova. Já jsem tentokrát vybrala jako startovní bod Kamenný Újezd u Rokycan, odtud kousek po zelené k Bouchalce a poté po lesní neznačené cestě (označena světle modrou na mapce níže).


Pohled na Žďár ze silnice nad Kamenným Újezdem:



Ve žďáreckém polesí narazíte na různé odbočky, jak ale vidíte, všechny cesty vedou na Žďár. Cesta, po které vedly mé kroky, je lemována několika odpočívadly (některá s ohništěm) a naučnými tabulemi, na kterých se dozvíte více o zdejším přírodním parku.


Velké odpočívadlo s ohništěm v záhybu lesní cesty (kousek nad Pískovnou)


Prvním zajímavým stanovištěm, hned na začátku lesa, je Lesní arboretum, které založil rokycanský lesník Ing. Kamil Matoušek na místě bývalé lesní školky. V letech 1974 - 1978 tu vysadil 25 druhů dřevin, v současnosti jich tu najdete 30.




V zimě a brzkém jaře tu vynikají spíše jehličnany



Dalším lákadlem, které vás může přitáhnout do zdejšího lesa, jsou Žďárské studánky. V oblasti by se jich mělo nacházet 13, musíte po nich ale trochu pátrat, protože jsou často skryté mimo hlavní cesty a označeny spíše náznakově.


Studánku na Bouchalce poznáte podle rybníčku.


A pokud vás tady zastihne noc nebo nějaký nečas, můžete se schovat do zdejších lesních domečků:



Studánka Pod pískovnou je pěkně udržovaná.



Najdete u ní další odpočívadlo, ohniště a veliké mraveniště:



Odměnou za stoupání je občasný výhled na okolní kopce:


Nedaleko vrcholu si na informační tabuli můžete přečíst prosbu lesa:



Samotný vrch Žďár je tvořen skalnatým hřebenem. Geologové mohou obdivovat kamenná moře a skalní útvary tvořené prvohorními slepenci a buližníky. Názvy dvou největších kamenných útvarů - Malý a Velký oltář - napovídají, že na své si zde přijdou i milovníci historie a pohanství. Každý návštěvník totiž při vstupu na vrcholový hřeben zaznamená velmi pěkně zachovalé kamenné valy - pozůstatky hradiště.


Cesta na vrchol ze západní strany:

Kamenné valy:


Historie zdejšího osídlení je trochu tajemná, neboť místo poskytlo jen minimum archeologických nálezů. Za nejstarší nález pocházející ze Žďáru je považována sekera z mladší doby kamenné.
Co se týče hradiště, ví se především to, že šlo o předkeltské osídlení, z pozdní doby bronzové s možným přesahem do doby halštatské (jeho vznik se datuje před rok 500 pnl) . Je možné, že fungovalo ještě v době laténské a že zde tedy Keltové přece jen pobývali.

Místo zvané "zahrádka". Vnitřní valy obklopují hradiště ze tří stran, čtvrtou tvoří skalní sráz. Vnější linie valů vede lesem a není už příliš zachovalá.


Nedostatek vědecky ověřitelných údajů však doplňují lidové báje a pověsti, které se k tomuto místu vztahují. Podle jedné z pověstí se na Žďáru nachází kámen, pod nímž je umístěn poklad, podle další tam kdysi stával hrad opředený různými příběhy. Mezi bytosti, které na Žďáru možná potkáte, patří černý pes, hvízdající had nebo vousatý mužík v zeleném oblečení. Pavel Kozák tu dokonce zachytil energetický pozůstatek pobytu draka.

Přírodní bytost jsem při své návštěvě nepotkala, ale tento vykotlaný kmen mi s nimi připadal spřízněný.

Jak jsem dodatečně zjistila, blízko vrcholové knihy se nachází místo označené navršenými kameny, které vydává energii.

Já jsem si kamenné mohylky všimla a vyfotila si ji, nijak mě to k ní ale netáhlo. Možná mě tedy přitahovaly jiné místní síly. A Žďár skutečně svoji zvláštní atmosféru má. Často energeticky zajímavou lokalitu poznám podle stromů. Všimla jsem si, že na takových místech bývají roztodivně pokroucené, suché, rostou v "trsech" nebo v kruhu. Místní stromy (suché i ty živé) jsou hustě porostlé lišejníkem, který jim na tomto exponovaném místě poskytuje ochranu před živly.










K postavení přírodního oltáře jsem si vybrala jeden z plochých kamenů na skalní terase. V blízkosti rostl mohutný dub.

Pohled z boku na vrcholový bod Žďáru, kde jsem se zastavila k rituálu:


Místo pro oltář (pod srázem je kamenné moře):



I skromný rituál mohou doprovázet speciální efekty. Jen co jsem oltář vytvořila, začala se na obzoru nad blízkými lesy stahovat mračna.


Oslovila jsem jarní Bohy a přivítala je a oni přiletěli na křídlech větru a se sněhovou metelicí v zádech.


Jarní bohové jsou většinou válečníci, kteří se musí poprat se silami zimy, aby nový život mohl vzkvétat. Připila jsem si s nimi medovinou a snědla obarvené vajíčko jako symbol nových začátků, plodnosti a síly.




Sněhové mračno odešlo, až když jsem oltář opustila a vydala se dál na prohlídku skalnatého hřebene.

Skalní terasy nabízí nádherný výhled do kraje:






V dolině uprostřed hřebene je další ohniště (a zmiňovaný dutý kmen):



Pokud se odsud vydáte po hřebeni na východ, užijete si více místní skály, které využívají také horolezci.



Kobylka:



Pohled na skalní masiv zdola:

Při zpáteční cestě jsem znovu obdivovala valy hradiště:


Po východu z lesa jsem u cesty objevila tyto zvláštní rampouchy na pařezech po poměrně čerstvě poražených břízách:



U železniční zastávky v Kamenném Újezdě jsem se na závěr pozdravila s krásnou statnou vrbou - jedním ze symbolů jara:

 


Komentáře

1 Miky Miky | E-mail | Web | 10. dubna 2012 v 15:56 | Reagovat

Kamenný val je perfektní. Co se týče té "energetické" hromady kamenů, líbí se mi stejně jako tobě mnohem více ten dutý suchý strom. Tyhle tvé články mám rád. :-)

2 Elen Elen | Web | 10. dubna 2012 v 18:22 | Reagovat

Díky za krásné povídání, hezký rituál a fotky,jako bych tam byla. A ty stromy - to je moje!

3 Květa-Liliana Květa-Liliana | E-mail | Web | 10. dubna 2012 v 19:50 | Reagovat

Jsem ráda, že se povídání líbí :-) Tyhle výlety jsou moje, už se také těším na léto a nějaké vícedenní putování.

4 Mel Mel | E-mail | 11. dubna 2012 v 14:37 | Reagovat

Tak prave pisu na pohany kdopak z Plzne by se vydal na pohanske putovani, otevru odkaz v komentu a koukam:] Jdem nekdy spolem?:]

5 Květa-Liliana Květa-Liliana | E-mail | Web | 11. dubna 2012 v 15:31 | Reagovat

Mel: Můžeme :-) Dám vědět, až budu mít nějaký plán po kupě (nebo dej ty mně).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama