.
Zajímavé akce:

25.1. Přednáška Posvátná a obřadní místa pohanů, Praha
7. - 9.2. Pohanský ples Ohnivá Brigit, Lučany nad Nisou


P.S.: V současné době publikuji také na webech PFIcz a Vody Života (stránky o zdraví, osobním rozvoji a spiritualitě).

.............................................................................................................................................................................

Znáte význam vánočních symbolů?

19. prosince 2012 v 14:36 | Liliana |  POHANSKÉ OSLAVY
Každý rok lidé zdobí vánoční stromečky, kupují jmelí, zapalují svíčky na adventním věnci, vypráví dětem o zlatém prasátku…často ale přesně nevědí, odkud se tyto symboly a zvyky vzaly a jaký mají význam.
Připravila jsem si pro vás malý výlet za kořeny vánočních svátků.

Naši předci, pohané, slavívali v tuto dobu zimní slunovrat a s tím i konec roku starého a začátek nového. Přestože dnes "oficiálně" převládá křesťanské pojetí těchto svátků, našli bychom jen minimum symbolů a zvyků, které jsou typicky křesťanské. Starý pohanský duch zimního slunovratu stále přežívá a snaží se odolávat nejen Ježíškovi v Betlémě, ale i novodobým bohům komerce a povrchnosti.
Pojďme se tedy podívat blíže na jednotlivé symboly tohoto času.



"Vánoce"
Slovo Vánoce pochází podle jazykovědců ze staroněmeckého wāhnachten, dnes Weihnachten - to znamená "svaté noci".
Jiné vysvětlení vychází z lidové tradice. Podle ní pocházejí Vánoce z výrazu "dvé noce", který označoval období, kdy noc trvala jako dvě.
Další možný význam, který si můžete dosadit, se vztahuje k oslavám zimního slunovratu. Naši předkové slavívali slunovrat od 21. prosince do Nového roku - tedy 12 svátečních dnů, což byly symboly 12 přístích měsíců. Svátkům zimního slunovratu se říkalo "čas o 12 nocích", později "dvanáctnoce", "dvánnoce" a nakonec "vánoce".


Vánoční stromeček dnes patří k neodmyslitelným symbolům svátků. A jaká byla jeho cesta do našich obývacích pokojů?
Svého předchůdce má v palmové ratolesti s 12 listy, kterou nosili domů Egypťané na oslavu slunovratu.
Samotné zdobení větví nebo stromků bylo známo už v předkřesťanských dobách.
Keltové ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce a jeho věčný život.
Staří Římané slavili v tuto dobu Satunalie a zdobili své domovy stálezelenými větvemi.
Stromeček je tedy symbolem věčného života (viz stálezelené jehličnany), bohatství a prosperity (což zajišťují ozdoby na něm).




Plamínky svíček, které v tuto dobu rozsvěcujeme, jsou symbolem vracejícího se Slunce , světla, života a naděje.
Svíčky se zapalují také na adventním věnci. Adventní čas začíná čtvrtou nedělí před Vánocemi. Dnes se na věnec místo 24 svíček pro každý adventní den připevňují jen 4 veliké svíce pro každý adventní týden. Každou neděli se zapaluje o jednu svíci více - Slunce je stále blíže a jeho síla roste.


Věnec sám o sobě je symbolem kola roku a cyklu života - starý rok končí a nový začíná. Kruh také nemá začátek ani konec, připomíná nám opět věčný život.





Pokud vydržíte na Štědrý den o hladu, uvidíte zlaté prasátko. A proč zrovna zlaté prasátko?
Malé selátko bylo pro naše předky symbolem návratu slunce a bylo nově se rodícímu slunci také zasvěceno. Takové prasátko znamenalo pro naše předky učiněné požehnání, bylo zrodem nového života na Zemi, předzvěstí dobré úrody, zdraví a štěstí.
Pokud dáme někomu zlaté prasátko, znamená to, že obdarovávané osobě přejeme pevné zdraví, životodárnou sílu a energii a také štěstí.



Jednou z nejznámějších vánočních rostlin je jistě jmelí. A není to rostlina ledajaká. Naši předci věřili, že má spoustu kouzelných účinků: ochraňovalo před ohněm, bleskem, čarodějnicemi a zlými duchy a také přinášelo štěstí (stejně jako čtyřlístek nebo podkova) - ovšem přinášelo ho jen tomu, kdo jej dostal darem od někoho jiného.
Čím více bílých bobulek je na větvičce, tím větší štěstí v novém roce.
V Anglii věří, že polibek pod zavěšeným jmelím přinese zamilovaným štěstí a lásku.
Tento zvyk pochází ze severského mýtu o Baldrovi, bohovi slunce, dobra a lásky.
Baldrova matka, bohyně Frigg, svého syna velmi milovala. Proto zajistila, že mu nic na světě neublíží. Bohové se pak často bavili tím, že na Baldra házeli všemožné zbraně, žádná z nich ho samozřejmě nezranila. Ovšem mezi severskými bohy žil i zlomyslný Loki, který vypátral jednu jedinou věc, která dokázala neporazitelného Baldra zabít. Bylo to jmelí. Zákeřný Loki si vyrobil z větvičky jmelí šíp a navedl Baldrova slepého bratra, aby tímto šípem po Baldrovi střelil.
Když Baldr zemřel, jeho matka Frigg velmi plakala a její slzy se proměnily v bílé kuličky jmelí.
Jedna verze mýtu však říká, že ostatní bohové přivedli Baldra zpět k životu a jmelí už mu více nemohlo ublížit. Frigg pak udělala z jmelí rostlinu lásky.


Tradičním symbolem českých Vánoc je vánočka. I ona má svou zajímavou symboliku.
Vánočka se správně plete z devíti pruhů a každý z nich má svůj význam. Ve spodu jsou čtyři pruhy, které připomínají 4 živly: slunce nebo oheň, vodu, zemi a vzduch. Prostřední tři spletené pruhy symbolizovaly to lidské v člověku - rozum, vůli a cit. Dva spletené pruhy navrchu znamenají to, co člověka vede nejvýš - vědění a lásku. Měly by být na koncích podhrnuty pod celou vánočku tak, aby směřovaly do čtyř světových stran.


Vánoční dárky
Naši předkové byli co se týče nadílky daleko skromnější.
Dárky totiž měly původně symbolický význam. Lidé věřili v jejich magickou moc. Proto byly dárky obvykle každý rok stejné.

Děti a mladí lidé dostávali červená jablíčka pro zdraví, sílu a dlouhověkost, ořechy přinášely moudrost a zralost a sladké perníky měly zajistit radost a slasti mládí.

Mládenci a dívky dostávali obvykle nějakou ozdobu, aby jim vykouzlila štěstí a bohatství.

Děti starší dvanácti let dostávaly každý rok stříbrnou nebo zlatou minci, která se o půlnoci uschovala. V chudých rodinách se pak darovala znovu a v těch majetnějších se peníze rok co rok střádaly a před svatbou se použily na nějakou užitečnou věc.

Dospělí si nadělovali lahve s vínem, sladkosti a kandované ovoce, aby měli sladký život.

Magickým dárkem byla purpurová látka se zlatou nebo stříbrnou nití. Ta přinášela vitalitu, dostatek lásky i rodinného tepla.
Vonná mast nebo voňavka vám pro změnu měla zajistit slávu, štěstí a mnoho krásných chvil.
 


Komentáře

1 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 27. června 2013 v 8:58 | Reagovat

Tohle je hezký a poučný článek :). Nemám ráda to, co s Vánoc lidé udělali. Neoslavují už přírodu jako Pohané, neoslavují už spasení jako Křest'ané, jenom se nacpou do supermarketu, vztekají se, že na nic nemají peníze a apk se večer doma nacpou, že jim je až do ledna špatně xD.
Jak by to bylo hezké, kdyby pohané zdobily stromky, my stavěli Betlémy a TESCO by bylo prázdné xD.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama