.
Zajímavé akce:

25.1. Přednáška Posvátná a obřadní místa pohanů, Praha
7. - 9.2. Pohanský ples Ohnivá Brigit, Lučany nad Nisou


P.S.: V současné době publikuji také na webech PFIcz a Vody Života (stránky o zdraví, osobním rozvoji a spiritualitě).

.............................................................................................................................................................................

O Deméter a Persefoné

10. září 2013 v 20:56 | Liliana |  POHANSKÉ OSLAVY
Oslavy podzimní rovnodennosti se nezadržitelně blíží, a tak si neuškodí připomenout jeden mýtický příběh.
Pro staré Řeky nebyl podzim obdobím, kdy se planeta Země na své dráze pomalu vzdaluje od Slunce a dopadá tak na ni stále menší množství slunečního záření. Měli pro příchod zimy poněkud poetičtější vysvětlení.
Vyprávění jsem vytvořila z několika verzí této báje a přizpůsobila ho i pro děti. Užijte si ho i vy :-)


Starověkému Řecku vládlo množství bohů. Ze svého sídla na hoře Olymp řídili svojí mocí chod přírody i osudy lidí. Ten nejvyšší z nich, král všech bohů, se jmenoval Zeus. Byl vládcem oblohy, hromů a blesků.
O zemi se však starala bohyně Deméter. Lidé jí říkali Velká Matka, protože pečovala o přírodu na celé Zemi a ochraňovala všechna její bezbranná stvoření. Deméter dohlížela na život a růst a každoročně dávala dozrát zlatavému obilí i jiným plodům, za což jí lidé vzdávali dík a blahořečili jí za štědrost země. Byla to bohyně laskavá a mírná. Jen jednou její zloba téměř zahubila lidstvo.

Mýtický Tarot: Císařovna (Deméter)

Deméter žila na Olympu se svojí dcerou Korou. Kora, jejímž otcem byl sám Zeus, byla okouzlující dívka a Deméter ji milovala ze všech svých dětí nejvíce. Chránila ji před střety a sváry vnějšího světa, a tak Kora trávila všechen čas se svojí matkou. Jako malá jí sedávala na klíně, když Deméter dohlížela ze svého trůnu na hoře Olymp na svět pod nimi. Později ji matka brala s sebou do polí a rozkvetlých luk. Těšilo ji sledovat svoji dcerku při hrách s vílami nebo při objevování roztodivných květin a stromů.

©2007 Publications International, Ltd., zdroj: www.howstuffworks.com

Kora rostla a její krása a půvab oslňovaly natolik, že si dívky povšiml dokonce i Hádes.
Hádes byl bohem Podsvětí, vládce říše mrtvých. Nežil na Olympu ani ve světě živých, jeho království leželo hluboko pod zemí, vždy temné a nevlídné, a jeho vladař byl stejný - zasmušilý, přísný a neoblomný, nedbal na nářky ani prosby lidí. Z jeho říše dokázalo uniknout zpět mezi živé jen několik málo hrdinů. Snad proto byl všemi nenáviděný a ošklivili si ho dokonce i ostatní bohové, přestože nepáchal ani zlo, ani bezpráví.
Hádes své sídlo zpravidla neopouštěl, do světa pozemšťanů vyjížděl jen podle svého rozmaru. Do věcí mezi nebem a zemí se příliš nepletl, věděl, že každý, kdo se jednou narodil, musí dříve či později vejít do jeho domu.
A tento temný vládce Podsvětí spatřil jednoho dne Koru. Sledoval ji, očarován její krásou. Už dlouho se cítil ve svém podsvětním království osamělý, a tak se rozhodl, že Koru získá jako svoji ženu. Dobře však věděl, že by Deméter ani samotná Kora nikdy nesvolily, aby dívka opustila svoji matku a odešla ze slunného Olympu do pochmurného Podsvětí. Ujednal proto tajnou dohodu s Diem a připravil ve skrytu Podsvětí svůj plán.

Crystal Rose: Hades

Jednoho zářivého slunečného dne se dcera s matkou opět vypravily dohlédnout na úrodu a potěšit se krásami přírody. Jako obvykle se Kora rozběhla po širé louce, brouzdala svěží zelenou trávou, trhala květy všech druhů a pletla z nich věnce jen tak pro radost. Tentokrát ji procházka zavedla mnohem dál od matky, ale Kora si nedělala žádné starosti. Usedla uprostřed barevného moře a pozorovala hry poletujících motýlů.
Náhle zakryl slunce tmavý stín. Země se otevřela a před vylekanou dívkou se objevil kočár tažený černými koňmi. To se Hádes vyřítil z Podsvětí, popadl dívku k sobě na vůz a uháněl pryč, dírou v zemi, skrz propast dolů do temnot, unášel nebohou Koru do své říše.

Edmund Dulac: Pluto and Persephone

A tak se Kora náhle ocitla v Hádově temném království, které se skrývá v hlubinách země a kam nepronikne paprsek slunečního světla. Podsvětí tvořila bezútěšná rovina a obtékala ho hrůzostrašná řeka Styx. Bez Hádova souhlasu ji žádná živá duše nemohla překročit. Jestliže dal Hádes někomu své svolení, pak jen výjimečným hrdinům, které na cestě do podsvětí doprovázel Hermes, posel bohů a průvodce zemřelých. Avšak ani duše mrtvých nemohly vstoupit do podsvětní říše jen tak. Musely zaplatit za převoz přes vody Styxu starému převozníku Cháronovi. Vstupní bránu do podsvětí hlídal trojhlavý pes Kerberos, který pohltil každého, ať živého či mrtvého, kdo porušil zákony Hádovy říše.

Cris Ortega (Dark Spider): Deep In The Underworld

Hádes se sice Kory zmocnil násilím, ale ve svém království se k dívce, do které se zamiloval, choval s velkou úctou a brzy ji učinil nejen svou ženu, ale také spoluvládkyní nad říší mrtvých a strážkyní tajemství Podsvětí.
Kora, která si změnila jméno na Persefoné, se však cítila v tomto temném světě sklesle a často se jí stýskalo po matce. Hádes se ji snažil potěšit svým bohatsvím, ale drahé šperky příliš nepomáhaly.

Marta Dahling: Persephone

Mezitím, ve světě nad nimi, prožívala Deméter krušné chvíle. Její dcera zmizela náhle a beze stopy. Devět dní hledala všude, v úzkosti pátrala po své ztracené Koře, avšak marně. Už se jí zmocňovalo zoufalství, když ji napadlo zeptat se Hélia, boha Slunce, který vidí vše. A tak se konečně dozvěděla nepříjemnou pravdu - její milovanou dceru unesl temný Hádes a Kora se stala jeho ženou, to vše s Diovým souhlasem.

Evelyn de Morgan: Demeter mourning Persephone

Rozhněvaná a nešťastná Deméter opustila Olymp a putovala po zemi jako stará žena. Ve svém nekonečném zármutku ze ztráty dcery přestala pečovat o přírodu, seslala na svět strašlivou neúrodu a proklela zemi k věčné zimě.
Marně Zeus zuřil a domlouval, marně k ní posílal posly, aby odložila svůj hněv. Deméter zůstala neoblomná a odmítala vrátit zemi plodnost. Ztráta dcery jí natolik zasáhla, že nebyla schopná se s ní smířit. Prohlásila, že dokud bude její dcera v Podsvětí, nic živého na Zemi neporoste.


Zeus poslouchal nářky lidí a začínal se obávat o jejich osud i o osud bohů. Zdálo se, že celé lidstvo bude zahubeno hladem, a pak již nebude nikdo, kdo by je uctíval. Rozhodl se tedy zasáhnout a vyhovět Deméter.
Poslal dolů do Podsvětí Herma, posla bohů, který byl nejen nejrychlejší, ale také spolehlivý a oddaný vládci Olympu. Hermes měl přivést Koru, nyní Persefonu, zpět, a tak usmířit rozhněvanou matku Deméter.
Hádes věděl, že se nemůže protivit Diovým příkazům, ale současně se nechtěl vzdát své ženy navždy. Nezbývalo mu než využít znovu lest.
V Hádově říši končil veškerý život, ovšem zemské hlubiny představovaly i počátek nových životů. Hádes se tak stal také dárcem rostlinstva a v této oblasti byl výjimečně pokládán za dobrotivého boha. V jeho zahradě, kam Persefona často chodívala, rostlo i granátové jablíčko. Než se Hádes s Persefonou rozloučil, nabídl jí ke snězení několik zrníček. Kdokoliv totiž pojedl toto ovoce vyrostlé v Podsvětí, už nikdy nemohl natrvalo opustit říši mrtvých.

Tan Sing Yun: Hades and Persephone

Hermes vyvedl Persefonu z temných hlubin zpět na světlo za její matkou. Po dlouhé a strastiplné době Deméter konečně spatřila svou dceru. Šťastně se přivítaly a radovaly se ze shledání. Země jako zázrakem ožila a naplnila se zelení. Stromy a rostliny začaly opět kvést.

Frederic Leighton: Persephone and Demeter Reunite /
Walter Crane: Demeter rejoiced for her daughter was by her side

Pak se však Deméter dozvěděla, že Persefona snědla v Podsvětí zrníčka z granátového jablka a že je tak odsouzena vrátit se zpět k Hádovi. Znovu se rozzlobila a hrozila neúrodou. Zeus i tentokrát zažehnal katastrofu a dohodl mezi oběma svářícími se stranami kompromis. Vyjednal s Hádem dohodu, podle které Persefona stráví každý rok v Podsvětí tolik měsíců, kolik zrníček z granátového jablka snědla. A tak Persefona žila se svým manželem Hádem šest měsíců v temném království a šest měsíců se svou matkou na Olympu.


Přesto se Deméter s tímto řešením nikdy nesmířila. Pokaždé, když její dcera odchází do podsvětní říše, Matka Země se pohrouží do svého žalu. Květiny uvadnou, opadá listí ze stromů a země se promění ve studené místo bez života. Jakmile však přijde čas Persefonina návratu na zem, rozjásá se příroda novým životem a všechno začne znovu rašit a kvést.

Iardacil: Persefone's Return

 


Komentáře

1 micanikko micanikko | E-mail | 5. května 2015 v 7:17 | Reagovat

I wish there's also an English version.

I REALLY want to read it but I can't!

So please have an English translation! Thank you!

2 bullshit bullshit | 22. května 2015 v 8:58 | Reagovat

[1]: GO to the shit the bullshit

3 dyncorp dyncorp | Web | 21. června 2015 v 1:29 | Reagovat

pujcky do 15 min :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama